Jste v poslední době na kolegy nevlídní? Podráždí vás v práci i drobné problémy, kterým byste dříve ani nevěnovali pozornost? Máte pocit, že práce vůbec neubývá, přestože v ní trávíte 12 hodin denně? Už delší dobu jste se ráno netěšili do práce? Cítíte se nepochopeni a vyčerpáni? Na konci týdne už si nemůžete vzpomenout ani na PIN ke své bankovní kartě? Pokud jste na polovinu těchto otázek odpověděli ano, stali jste se obětí syndromu vyhoření (známý také pod anglickým názvem burnout syndrome).
Jak poznat syndrom vyhoření a jak se mu vyhnout?
S pojmy jako burnout nebo vyhoření se v poslední době setkáváme stále častěji. Podle výzkumů podléhá syndromu vyhoření v práci stále více lidí mladších 30 let. Možná jste jedním z nich nebo znáte podobné případy ze svého okolí: po letech usilovného studia jste získali vytouženou práci a rozhodli jste se, že svou kariéru dotáhnete co nejdál. V kanceláři jste byli vždy první a domů jste odcházeli v noci. Svůj workoholismus jste nazývali cílevědomostí a měli jste pocit, že tvrdá dřina vás odliší od „průměru“.
To všechno je sice pěkné a každá firma by si samozřejmě měla pracovitých lidí vážit, problém je však v tom, že tento životní styl není dlouhodobě udržitelný.
Co vlastně znamená vyhoření?
Podle amerického psychologa Davida Ballarda můžeme vyhoření definovat jako „delší časové období, během něhož člověk pociťuje vyčerpání a nezájem o věci kolem sebe, vzdává se aktivit, které dříve dělal s nadšením, což vede ke snížení pracovní výkonnosti.“ Jinými slovy by se vyhoření mohlo nazvat také jako chronický stres nebo chronické vyčerpání, které přichází po měsících nebo dokonce letech zanedbávání svého zdraví a vyváženého životního stylu.
V některém z budoucích článků se budeme podrobněji věnovat například signálům, které vám napoví, že jste pravděpodobně „vyhořeli“.
Autor: Martina Klubicová