Pojem syndrom vyhoření si většinou spojujeme s vysoce postavenými manažery, ve skutečnosti ale ohrožuje veškeré profese. Nebezpečné na něm je, že ho mnozí z nás podceňují.
Když oheň zhasne
Anglický pojem burnout, neboli vyhasnutí, označuje stav člověka, který je naprosto fyzicky i psychicky vyčerpaný. K tomu se mohou přidat i další závažné zdravotní problémy, jako jsou žaludeční vředy. Vyhoření většinou postihuje ty, kteří zažívají velké pracovní vypětí a zároveň si dávají vysoké cíle. Nevyhýbá se žádné profesi.
Proč vyhoříme?
Důvodem, proč k vyhoření dojde, není jen náročnost práce. Mnohdy jde spíše o představy, s nimiž se do práce pouštíme. Ideály, nadšení, chuť podávat co nejlepší výsledky narážejí na realitu. Zaměstnanec je pak v permanentním stresu, od kterého je už jen krůček k vyhoření.
Jaké jsou další důvody vzniku syndromu?
- zaměstnanec si neřekne o pomoc, ani když je práce nad jeho možnosti (žádost o pomoc je pro něj projevem slabosti)
- sklony k workoholismu (práce se stane hlavní životní náplní, ale přesto nedochází k dosažení vytyčených cílů – často ovšem nedosažitelných a nereálných)
- emoční narušení potřeb v dětství (jedná se především o pocity bezpečí a jistoty, absenci chválení a ocenění)
Jaké jsou příznaky syndromu vyhoření?
Příznaků je celá řada, patří mezi ně především pocit absolutního fyzického i emočního vyčerpání, dále pak deprese, únava, poruchy spánku, poruchy paměti, soustředění, ztráta chuti na sex, zažívací a dýchací obtíže. V zaměstnání se vyhoření projevuje:
- snížením obvyklé výkonnosti a vyhýbáním se pracovním povinnostem
- ztrátou uspokojení z odvedené práce
- zvýšenou nemocností
- vyhýbáním se kolektivu (ztráta empatie, negativismus, nic najednou nemá smysl)
Prevence syndromu vyhoření
Syndrom vyhoření je vleklé onemocnění, může trvat několik let, než se plně projeví. Stejně dlouhodobá je však i léčba, která zabere minimálně několik měsíců. Vyhořelí zaměstnanci často své dosavadní místo opouštějí. To je jen několik faktorů, kvůli kterým se zaměstnavatelům vyplatí vyhoření podřízených předcházet. Jak na to? V zaměstnání je důležité, aby se zaměstnancům kladly realistické cíle. Reflektovat jejich postup pomáhá pravidelné hodnocení práce a také zpětná vazba. Zaměstnavatel i zaměstnanec by měl dodržovat hranici mezi soukromým a pracovním životem.
Jak se syndrom vyhoření léčí?
V první řadě je důležité, aby si člověk připustil, že vůbec nějaký problém má. Neléčený syndrom vyhoření může vést k depresím, chronické únavě, úzkostem a objevit se mohou i další psychosomatické potíže. Nejlepší je, pokud se člověk svěří do péče psychologa hned, jak se dostaví pocit rezignace. Důležitý je aktivní odpočinek, relaxace, ale i pravidelný pohyb. Velkou roli hrají rovněž sociální vazby.